Jdi na obsah Jdi na menu
 


Můj čtvrtý sen

7. 1. 2010

Zdálo se mi, že jsem na nějakém kopci jehlanovitého tvaru a na té špičce jsem měla postavený domek, který měl pouze jednu místnost, jedno okno, dveře, malou terásku z které vedly schody až dolů z toho kopce. Já jsem byla sama v té místnosti. Uprostřed bylo velké hamatné křeslo, které se tam svými rozměry vůbec nehodilo. Mě to ale vůbec jako nevadilo, protože bylo krásné letní počasí. Já měla otevřené okno i dveře, seděla jsem v tom křesle a poslouchala koncert, který jsem vnímala celou svou bytostí. Mistři zpěvu se předháněli, kdo zazpívá tu svoji písničku lépe, a já byla v této chvíli nejspokojenějším člověkem na světě. Po chvíli jsem si ale všimla, že zpěv začal ustávat a nakonec úplně ustal. Po chvilce jsem ucítila, že se docela citelně ochladilo a začal foukat slabě vítr. Vstala jsem a vyhlédla z okna a viděla jsem, že z Východní strany se blížila obrovská mračna tak černá, že jsem ještě tak černé mraky neviděla. Vítr začal sílit a já honem zavřela okno a ucítila, jak i celý domek zaskřípal pod náporem větru. Spěchala jsem ke dveřím abych je zavřela, ale šlo to velice špatně, protože domek se stále více nakláněl. A tak jsem skočila, chytla kliku dveří, ale závan větru byl již tak silný, že jsem se držela kliky z posledních sil a čekala, že každou chvíli mě to sfoukne z vrchu dolů. Ale naštěstí jsem se vzbudila. Dlouho jsem pak nemohla usnout. Stále jsem přemýšlela, co by tento sen mohl znamenat.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA