Jdi na obsah Jdi na menu
 


Můj první duchovní sen

5. 1. 2010

V roce 1966-67 jsem začala mít zvláštní sny duchovního smyslu. A proč tomu přikládám takovou váhu? Protože většinu snů člověk zapomene ihned, některé zapomena možná za den-dva, ale já si tyto sny pamatuji dodnes.

 

Přemýšlela jsem dlouho, zda vůbec to mám psát, jestli vůbec mám právo na to. Poznám to jedině tím, že začnu psát a uvidíme, zda mi to půjde, jakmile budu mít nějaké problémy nebo těžkosti tak to budu chápat jako Boží prst.

 

První můj sen byl velice krátký, ale dost výrazný. Zdálo se mi, že běžím lesem zvláštním způsobem. Zná to každý, běžíte a vyhýbáte se stromům, ale ne já, každý můj krok končil tím, že jsem se vždy bolestivě uhodila. Trvalo to chvíli a zpocená a vyděšená jsem se vzbudila. Byla jsem z toho tak otřesena, že mi to nedalo a šla jsem vzbudit tatínka a povyprávěla jsem mu svůj sen. Tatínek mi to vysvětlil tak, že bych měla se pokořit a sloužit Bohu, že mi Bůh ukazuje mou dosavadní cestu, která je bez užitku a bez smyslu. Jenže mně se nechtělo, chtěla jsem chodit do kina, chtěla jsem zpívat písničky tohoto světa a to víra nedovolovala. Jak se to říká – „Nelze sloužit dvěma pánům“. Nehledě k tomu, že právě naopak se cení to, když odolává mladý člověk lákadlům tohoto světa. V té době ale já ještě stále toužila zpívat pro lidi o lásce jako každý mladý člověk.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA