Jdi na obsah Jdi na menu
 


Satanáš, padlý anděl

19. 7. 2009

Satanáš, padlý anděl, který byl svržen na zem, a byla mu dána moc. Proč mu však byla dána? Lidi, kteří žijí na této zemi, Bůh obdařil mozkem. Mozkem, který zcela nevyužíváme. Jinak bychom byli na úplně jiném stupni vývoje, než jsme teď. Jelikož jsme nesplnili to, co Bůh od nás očekával a zhřešili jsme tím, že jsme jedli ovoce poznání, Bůh vyhnal z ráje naši pramatku Evu a praotce Adama. Toto vše každý z nás ví. Mimoto, že teď musíme v potu tváře svůj chléb vydobývat, nám Bůh ve své milosti ponechal jednu velice cennou věc a tou je svobodná vůle rozhodovat o svém životě, o svém jednání. 

Jako správný otec, jak už jsem psala, nám dal mozek, který když chceme, můžeme rozvíjet. Když budeme pilní a zvídaví, můžeme rozvíjet své znalosti. Například jako známí myslitelé např. jako Einstein a podobně. Většinou tyto lidé svou touhou po poznání přišli i na to, že existuje síla nad síly, která řídí tento svět. Řídí ho moudře. Nikdo z nás by neměl pochybovat o tom, zda Bůh správně řídí tento svět. Jelikož on nás stvořil, jsme jeho děti a miluje nás jako každý otec. A my ve své malosti a nevědomosti věcí dalších, o kterých nemáme ani zdání, ho nemáme právo kritizovat. Nemáme právo kritizovat, zda to co učinil je správné nebo není. My totiž nevidíme dál. My nevidíme, jestli to pro nás může mít nějaké další významné dopady. A když po letech si řekneme - no jo tehdy (když mě vyhodili z práce - to je příklad) mě přece nemohlo napadnout, že jsem tím vlastně získala - našla jsem si tuto novou práci, kterou teď vykonávám a jsem velice spokojená, jelikož mě to baví a dobře mi platí. Přitom ale tenkrát, když jsme práci ztratili, jsme nadávali Bohu, že nám nepomohl. A když se ocitnete v takové situaci, když jste plni zklamání, bolesti nad ztrátou rozhodujícího faktoru, přichází ten, který využívá toho, že zrovna hledáte viníka. 

První našeptávání – „Ty malá chudinko tak tě všichni zklamali, tak ošklivě se k tobě chovali a nikdo se tě nezastal. Kdo se asi tolik snažil tě takto ponížit i když v duchu ses dokonce modlila k Bohu, aby vše dobře dopadlo. Ty, která ses nikdy nemodlila, co tě to prosím tě napadlo, jaký Bůh, tys ho snad někdy viděla?“ To je první práce Satanášova - vnést rozkol a nedůvěru člověka k Bohu. Pak přijdou další nezdary, za které může zase Bůh a zase příklad - „No vidíš to, teď se ti zase nic nedaří, proč asi tě pán Bůh trestá, něco jsi asi provedla, co on nemá rád.“ A semínko je zaseto. Pak jen stačí, když se něco stane, nebo prošťouchne vás skrze vaši kamarádku nebo přítele - „No a pak že je nějaký bůh když tolik už jsi toho prožila.“ To už je nám známé. „Když je Bůh, proč mě nenechá vyhrát? Když je Bůh, proč jsou války? Když je Bůh, proč je tolik nemocí které se nedají léčit? A proč nechá trpět nevinné děti, které za nic nemohou?“ 

Nikdo nikdy neřekl - za to může satanáš. Proč to říkám? Protože občas někde čtu, že  se vlastně vše svádí na něj a on je jen taková oběť. Není, nevěřte tomu, protože je to velice chytrý a silný nepřítel, který zná ta nejslabší místa vaší povahy a tam on na vás bude působit. Ani nebudete vědět, jak a budete mu sloužit a ještě si při tom myslet, jak jste svobodní. Svobodní však nebudete. Protože si to nebudete uvědomovat a naopak budete ho litovat jaký je to chudáček. Tento chudáček svázal lidstvo těžkými řetězy, protože ví moc dobře, že jeho vláda končí a bude uvržen do bezedné propasti. On tam nechce být sám a tak se snaží co nejvíce lidí získat na svou stranu. Každý z vás, kdo jste psal, že nekoná zlo a žije správně - ano, právě, protože on potřebuje získat takové kvalitní lidi. Mladí lidé jsou ještě čisté neposkvrněné duše, protože mají ideály a cit pro krásno a morálku, ještě čestnou a upřímnou. Ano, to je to, co on potřebuje. Aby pak šel a před Bohem řekl. „Vidíš, jak lehce jsem dostal tvé nejčistší duše a za jak krátkou dobu? Co na to říkáš?“

 

A teď teprve odpovím na to, proč Bůh nepomohl těmto lidem, proč jsou nemoci, proč války atd. Všichni lidé i já jsem měla stejné názory a za všechna trápení a zla jsem vinila Boha. Proč mně nepomohl, proč mě v tom nechal. Na všechny tyto otázky a obvinění jsem dostala odpověď, až když jsem sklonila hlavu a poklekla před ním a poprosila ho, aby mě to vysvětlil, že chci vědět proč tomu tak je. Odpověděl mi takto. „Za prvé - Když chci něco vědět, jdu za rodiči a zeptám se jich, protože jim VĚŘÍM, že mi odpoví co nejlépe. Za mnou však málokdo přijde se zeptat, jelikož nevěří v mou existenci. Za druhé - všem jsem dal svobodnou vůli rozhodnout se, jakou cestou se vydat. Jsou pouze dvě cesty. Jedna cesta je snadná, to je cesta kde si chcete užít, kde chcete mít velký majetek, hodně peněz, dobrou práci a jen se veselit s přáteli. A kde jsem pak já? Někde na konci, pokud vám na mne zbude čas? Pak je ta druhá cesta, která je velice, velice uzoučká, kamenitá, z obou stran lemovaná hlubokými propastmi a noha vaše může kdykoliv sklouznout. Pokud se vydáte touto cestičkou, budu nad vámi bdít a chránit abyste neuklouzli. A pokud vydržíte do konce, vejdete do mého nebeského domu, který jsem pro vás připravil. Války, nemoci, utrpení, bolesti - to vše jste si sami vybrali. Nemohu chránit toho, kdo ve mne nevěří. Vybrali jste si svůj úděl sami. Ještě není pozdě, přehodnoťte svá rozhodnutí. A snažte se více přemýšlet.“

 

Když poprosíte Boha, vše vám vysvětlí. Stačí pokleknout před ním a s pevnou vírou prosit. Velice přemýšlejte, komu chcete sloužit. Dvěma pánům nelze sloužit. 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA