Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sibylina proroctví

8. 2. 2010

Přijde doba úpadku. Ženy sukní svých odloží a sukněmi mužů odívat se budou. Nápojů opojných užívat budou, takže plodnosti jejich ubude a lidstvu zánik úplný hrozit bude. A pakli z ženy, nápoj omamný požívající, dítě se zrodí, tichému šílenství propadne. Tyto děti pak nebudou chtít více potomků mít. Na rukou těžké a kamenné ozdoby nosit budou. Jednou velmi dlouhý, pak krátký a v době, kdy bude lidstvu nejhůře, vlas kratší mužů nosit budou. Rovněž ústa svá a oči mnohých pozmění, takže, žena v té době sově se podobat bude. A pak v té době mravnost dětí tak upadne, že matek svých poslušnými nebudou.

Třetího dne, když přišla Sibyla ke králi Šalamounovi a začali si povídat o časech budoucích, tehdy řekla Šalamounovi. Králi, zavolej své písaře nechť zaznamenají každé moje slovo, které teď vyřknu a to o věcech budoucích. Tyto záznamy nechť se zachovají až do skonání světa. A mnohými nechť jsou přezkoumány, zda lež se tam nějaká nachází. I povolal Šalamoun svých písařů brzo ráno, když vycházelo slunce a posadili se proti východu slunce. V tu chvíli tvář Sibylina se rozzářila jako slunce. Šalamoun se polekal a zeptal se jí, cože se jí stalo, že se ji tvář tak rozzářila. Vyjevila jsem ti mnoho věcí a ještě ti i vyjevím, poněvadž duch Hospodinův mě pověřil ti říci o dalších zemích a lidech, o kterých ještě ani nikde nebylo zmíněno, neb teprve budou. Povstanou lidé jako lvi a to okolo osmnáctého století po smrti Mesiáše. Pokud se budou mých slov držet, mnohé boží tresty od pána zadrží. Ale více bude těch, kteří mým proroctvím věřit nebudou. A tomu, že se tyto proroctví vyplní už vůbec ne. Ale když se časem začnou naplňovat mé předpovědi, budou říkat: „Král Šalamoun a Sibyla dobře předpověděli, a kdyby se naši předkové podle toho řídili, nepostihla by nás teď tato hrůza.“

A pokračovala. Když spočítáš kolik je království na zemi a co jich ještě bude a k tomu přibude 9 císařů a 56 králů a tolik jich přibude, které mnohé země ovládnou. Milý králi věz, že až bude tisíc let po narození Krista, se lidé tak rozmnoží, že budou hledat místa k životu v lesích a místech, kam lidská noha ještě nevstoupila. A až jich bude tolik, že si svého krále zvolí a podle něj svou zemi nazvou, a stále budou přibývat, až se naplní předpověděných devět císařů a padesát šest králů. Jedna z těch zemí však bude nejslavnější a nejúrodnější na chléb, že daleko široko se jí žádná jiná země nevyrovná. Bude oplývat chmelem a vínem a slavná bude, protože tam mnoho duchovenstva ve městech své domy k modlení budou mít a jako služebníci Mesiášovy slout budou. Tato země nejdříve dobrého krále bude mít, potom svatého a nakonec zlé. Tento národ v té zemi postaví mnoho měst a vesnic a postaví jedno město věru veliké a slavné, že v něm bude více jak čtyři tisíce domů a také domy duchovní. Toto město bude slavné a hlavou této země, jelikož v něm bude i sídlo královské na mnoho let. A proto po mnohých letech vzejde z něho ohavnost a pýcha lidská, že časem přijde na ně trest boží jako na Sodomu a Gomoru a pyšný Babylon neboť v něm se budou plodit hříchy veliké. Proto trestu Božímu neujde.

V dalších časech jim Mesiáš sešle krále, který je k víře povede, avšak později přijdou do této země vymyšlené víry od ďábla přetvořené a ty je k bezbožnosti a nevíře proti Bohu povedou. A tak se v té zemi začnou páchat velké bezbožnosti a zla. Až skrze toho na ně Bůh sešle zlé časy a pošle na tu zem nepřítele, který jeho národ hubit bude. Když se však nepolepší, vezme jim krále a dosadí jiného z cizího národa, který je bude pronásledovat tak, že si budou přát mít svého krále, který by jim ve svém jazyce panoval. Tento národ přijde pod moc římského císaře na dlouhá léta, z čehož národ v té zemi ve velké pýše růst bude a vzroste tak velice, že nebude vědět, v co vlastně má věřit. Přistěhuje se tam mnoho cizinců, které neblaze na ně působit budou skrze všelijaké modly, které tyto cizinci přinesou. Hned se jim budou chtít vyrovnat a jiným zemím taktéž. A to i prostší lidé jako bohatí, přijmou cizí kroje těchto národů a to takových, že se to ani vyslovit nedá. Kdyby v té době vstal starý krajan tohoto národa, nepoznal by svého potomka, protože se bude rovnat ostatním národům. Ženské pohlaví bude nepočestné ve svých činech. Mnohé se pannami budou vydávat, i když dávno své panenství ztratila. Avšak i mezi manželskými dvojicemi všelijaké chlípnosti nastanou. Manžel nebude spokojen se svou manželkou a manželka se svým manželem a na to pán den co den hledět bude a vždy jeden trest za druhým na ně posílat bude. Ale oni si toho všímat nebudou a další hříchy konat budou.

Až jim pán Bůh sešle krále, který je egyptskými pracemi sužovat bude tak, že pět dnů budou muset pracovat pro vrchnost a jen dva dny budou mít pro sebe. Po určité době dostanou takového krále, který bude veliké a neslýchané věci činit, což se ze začátku lidem líbit bude. V další době však lidé zjistí, že byli zrazeni a obelháni. On mnoho věcí načne, ale nedokončí a jedno jeho nařízení je také, že každý svou víru musí vyznat a duchovenstvo nebude mít rád a tak za jeho panování mnoho chrámů páně bude zničeno. Náhle však zemře na svém loži, což bude lidem divné.

Pak budou mít jiného krále, který mnohá nařízení zruší a nová ustanoví, ale dlouho panovat nebude. Přijde jiný král mladý, za kterého nastanou války veliké. Chudý lid ze své sklizně i užitku skoro vše zdarma odevzdávat jemu musí. Ale lid platit bude za vše. Pak nové nařízení povolá všechny do války a v té době v té zemi bude pět vojsk a každé pod jiným jménem sloužit bude. A také vojsko musí chudý lid šatit. Věz králi, že to vše se splní, ale my se toho nedožijeme, ale naši budoucí potomci se toho dočkají. A tehdy nastane v té zemi neúroda na několik let. To vše na ně sešle Hospodin pro jejich hříchy - oheň, bouřlivé větry, krupobití, hromobití, příšerné sněhy a veliké povodně, že jak na plodech zelenině i obilninách velkou zkázou trpět budou. A přes to všechno se lid nepokoří a nepolepší. A proto nastane velká drahota a obydlí nebude k dostání, takže chudí lidé veliké bídy okusí. To vše Bůh na ně sešle pro jejich pýchu, velké nepravosti, nespravedlnosti, cizoložství, smilstvo a nejvíce pro víry falešné co cizinci do jejich země přinesli. Falešné víry, které oni přijmou tak, že ti lidé, kteří si svou víru uchovají, pronásledováni a mučeni ba i usmrcováni budou. A to proto, že mnoho falešných vír tam bude. Proto Bůh na ně sešle mnohé metly a rok po roku léta těžší budou. Nejtěžší budou, když mladí i staří si postesknou, že žít se jim nechce a obzvlášť prostému lidu. Přitom na ně přijdou války takové, že otec posledního svého syna musí do války dát a přes to vše si lidé z toho nebudou nic dělat, neboť když do jejich země vojska cizí vpadnou, nepokají se. Ba ještě více pyšní budou v domnění, že nad nimi již zvítězili. V té době nastanou veliké změny v ošacení, že někteří pýchou nebudou vědět co na sebe dát, protože se každý bude chtít rovnat těm druhým národům. Na hlavách budou mít takové účesy, že se sovám budou podobat a vlasy tak učesané, že pro vlasy ani oči vidět nebudou. Jak která země svoje kroje má teď všichni všechno nosit budou. Ženy nahé těla budou ukazovat, aby se mužům líbili. Nejen to, ale i do mužských šatů se oblékat budou. Tak, že se nepozná, zda muž nebo žena to je, či sluha nebo děvečka. Ostříhané dohola chodit budou a všelijaké kukly na hlavách nosit budou. Každý rok jiné oblečení a vlasy rovné nebo pokroucené (natočené) a všelijak smilně učesané nosit budou.

A až Bůh se na to nebude již moci dívat. Pustí svou ruku na všechny jejích města, ve kterých nejvíce smilstva páchána budou, ale města Tábor, Boleslav, Mělník a Judsko budou v pravdě Boží stát nad jiná města požehnaná. Jestli ale pýchy a smilstva nezanechají, přijdou též ke zkáze. Kutná hora se propadne. Plzeň, Žatec, Králův Hradec, Aurin a Čáslav i jiná města královská všechna od nepřátel zničená budou. Ale Prahu bude Hospodin nad jiná města více trestat jako nádherný Babylon. Až to veliké město Praha vojsky, ohněm a velikou povodní bude srovnána se zemí. Tehdy vypukne mor. Tato nemoc válku přeruší tak, že lidé více nemocí budou umírat než mečem. Všude mrtvá těla ležet budou. Psi a ptáci je budou trhat a žrát. Protože tolik lidí nebude, aby je pohřbít mohli. Zbytek lidí na to smutně hledět budou. Z tohoto města velikého nezůstane nic než pár malých chalup a zarostlé trávou a mechem bude. Jen kuny a lišky tam žít budou a ďábelské a šeredné hlasy v něm slyšet budou, škaredé obludy v něm strašit budou. A bude tam kmen a dřevo mechem obrostlé tak, že po čase, když tam vozka s povozem a koňmi pojede, práskne bičem a řekne: „Tady stávalo město veliké, které Prahou nazývali, a támhle stávala staroměstská radnice a stávalo tu plno domů a teď jen pár chalup ze starých městských zdí.“ Kdyby jeden z lidí přežil a přišel se podívat sem, musel by ruce k nebi pozvednout a říci kde je sláva tohoto města, kde jsou lidé a kde město kde bývalo tisíce lidí a teď tak pusté, že místo lidí všelijací plazi a potvory na jeho hradech bydlí. Bůh na tu zem mnoho trestů poslal, aby se na pokání dali a byli to tyto tresty: hlad, neúroda, nemoci, války a velké mrazy, že zahradní a lesní stromy z velkého mrazu zešediví. Také krásné květy obilné i zahradní tak, že jednou začátkem léta přijdou takové mrazy, že i ryby v rybníce pomrznou, z čehož velkou škodu budou mít. I lidem ubrány dny života budou, že i mladé lidi umírat budou a planety nebeské se budou lidem na odpor stavět. A slunce nebeské nebude jim tolik hřát, a zima zimu bude stíhat tak, že lidé v kožichách obilí sklízet budou, z čehož také velkou zkázu budou mít. I na stromech ovocných ovoce pomrzne. Dříve však těchto dvanáct znamení musí přijít.

První znamení: Když lidé ve sváteční dny těžkou práci konat budou.

Druhé znamení: Když čtrnáctileté děti se budou vdávat a ženit a mnohé se zase rozvedou, že jedna nebo druhá strana nebude spokojená.

Třetí znamení: Když v té zemi všelijaké kumšty řemesla neslýchaná a nevídaná cizinci tam zavedou.

Čtvrté znamení: Když dobytek malý užitek dávat bude, což se lidem bude zdát, že jsou zvířata očarované.

Páté znamení: Když lidé bezbožnými se stanou a více peníze a lež milovat než pravdu a Boha.

 Šesté znamení: Když se začnou domy a grunty prodávat i statky tak draze, že to bude nad lidské chápání.

Sedmé znamení: Když lidé začnou štěpit různé ovocné stromy a vinice a chleba bude stejně drahý.

Osmé znamení: Nastane, až se stane změna peněz na různé mince a dlouho to bude trvat a přitom nastanou různé platy daně veliké a neslýchané a nesnesitelné.

Deváté znamení: Bude krátký masopust, kdy lidé se nebudou mít čas dobře pobavit a tak budou slavit i v postních dnech.

Desátý znamení: Bude, když sníh místo sena uklízet budou, neboť tehdy mnoho sněhu napadne, když se seno sklízet má.

 Jedenácté znamení: Bude, když pán Bůh na tu zemi kobylky sešle, aby od východu až k západu zkázu přinesli jako za časů faraonů v Egyptě.

Dvanácté znamení: Bude, když v té zemi na hoře Blaník všechny stromy z vrchu až dolů začnou usychat a hned na to nastane veliký hlad.

Těchto dvanáct znamení přijde od Boha jako trest tomuto národu, aby se polepšil. Ale on se nepolepší, nýbrž ještě horší bude. A proto na něj přijde soužení ze všech stran, že takové ještě nezažil, co ta země existuje. Hospodin tak trestat bude všechny lidi na světě pro hříchy, které budou páchat, a lidé, kteří se toho dožijí, mi dají za pravdu, že vše se splnilo. A pokud ani to je nepolepší, tak pošle Bůh krále proti králi a začnou války. Nastanou tak velké daně po celém světě, že neslýchané to bude, že ani vyjmenovat se nedá. Potom lidé budou trestáni karabáčem, haněni a sužováni tak, že nastanou mezi nimi rozbroje a protivit se budou úřadům, že tak velké daně nejsou schopné platit a pak chtít budou do sněmu vejít a slyšet o čem se tam bude jednat. A tak se sejde velké množství lidí chudých i od stavu. Ale nepustí jich tam a tak se tam sejde veliké množství lidí jak vojáků, chudých lidí i od stavu a doslechnou se, že daně jim nezkrátí. Tak začnou volat: „Dali jsme vám, pokud jsme měli, teď již nemáme. Sami jste byli u nás a víte, že již nic nemáme. Protože vše jste nám vzali, co se vám zlíbilo, že ani dětem nemáme teď co dát, takže jste nás všechny do bídy a hladu dostali. Na ty řeči však úředníci nedají a daně na lidech chtít budou. A tehdy všichni lidé povstanou a začne veliká bitva. Mnoho pánů při té bitvě zemře a to z řad vojáků i z řad obecného lidu, ale pánů nejvíce na staroměstském náměstí zamordovaných, že jimi všechny ulice a kouty budou plné. A někteří z oken radnice budou shozeni. Obecný lid, který tam také v bitce bude, křičet bude: „Jestli máme zemřít hladem nebo v boji je nám už jedno, alespoň neuvidím své děti umírat hladem.“ Znovu se bitka rozhoří a dalších mrtvých bude tolik a žádný je nebude chtít pochovat. Takto Bůh potrestá pány za to, jak poddaný lid sužovali, o živnost připravili a velikými daněmi a robotou trápili, sirotkům a vdovám ubližovali. Také za nespravedlivé soudy, za prostopášnosti, pýchu, smilstvo, nedodržování postních dní, kdy maso pojídali a za zrušení zasvěcených svátků.

A na neposlušných kněžích dopustí pán též pohromu, že přijdou o své hmotné statky a budou ze svých domovů vyhnáni, protože s mnohými svými hospodyňkami děti budou mít. Lidé je všechny vyženou holemi, lopatami. Kněžím se to líbit nebude, aby museli vandrovat a hledat jiné bidlo a tak pluhu se chytat budou, šaty své převlékat, jen aby poznáni nebyli. Cestou útěku mnoho lidí jim střechu nad hlavou poskytnou, najíst a napít jim dají i vypraví je na další cestu. Ale nebude jim to nic platné, jelikož stejně zabiti budou. Tak je Bůh potrestá, protože milovali víc ženské pohlaví než Boží zákony. Potrestá je také za jejich pýchu, lakotu a nemilosrdenství k chudému lidu. A když tato země bude v takovém nepořádku, ještě pošle na ni nepřátelská vojska, která tam přijdou z východu, rozloží se kolem a pak v jeden den prudce vpadnou do země a dojdou, až k velkému městu, kde se znovu rozloží a znovu vyčkávat budou. V jeden den se sejdou s ještě jedním vojskem a nastane taková bitva, která potrvá 7 dní. Po ní zbude nesčetné množství mrtvých. Všude bude plno mrtvých vojáků, rozbitých zbraní i mrtvých koní. Kdyby někdo kolem prošel, by o rozum mohl přijít z té hrůzy, kterou by viděl. A město bude tak rozbité, že ani polovina ho nezůstane. Po té bitvě zbylá vojska půjdou dál, až pod Blaníkem se rozloží a lidé žijící kolem by v té době radši ze země utekli, než tam zůstat v jejich blízkosti. Ale bůh rozdělí spravedlivé lidi od nespravedlivých a o spravedlivé se postará, aby jich vojska nenašla. Tehdy Bůh tři díly bezbožných lidí zahubí a jeden díl spravedlivých zachrání. Kdo bude od toho velikého města 10 až 12mil, bude Bohu děkovat. Tehdy se to nepřátelské vojsko zvedne a půjde. Kudy však projde, velmi málo lidí zůstane naživu. Ti, kteří zůstanou, by se pod formanskou plachtu vešli. Bude tam rybník vyschlý, kde se odehraje další veliká bitva, která 12 dní trvat bude. Ten vyschlý rybník krví lidskou naplněn bude. Třináctý den pán Bůh svým věrným vítěznou pomoc pošle, když z hory Blaník Boží vojsko vyvede jak jízdní tak pěší. Nepřítele poženou až k Rýnu a ke Kolínu a tam je rozpráší. A od té doby nikdo nikdy Boží vojsko neuvidí, a ani do hory Blaník se nevrátí. Západní nepřátelé, zbytek druhého vojska, budou utíkat z boje. Vezmou marš na Prahu, ale měšťané Pražští je nebudou chtít tam vpustit ani nechat projít. Což je tak nazlobí, že to veliké město do gruntu rozbourají. Tím vyplní proroctví i trest Boží, jako nad pyšným Babylonem, tak, že víc památek po něm nezbude, a tak bude do soudného dne.

Ti lidé, kteří toto přežijí, se dočkají dobrého a nábožného krále. Slavný králi Šalamoune, jak jsem ti v první knize oznámila, že přijde jeden král od západu slunce. Za jeho panování Bůh obnoví trůn Mesiášův, že se zase nábožné kněžstvo rozmnoží a začnou lidé opět pravé víry Mesiášové učit a vyznávat. Tehdy budou král i kněží, stavy, páni i lid obecný k sobě upřímní a věrní bez falše a budou se pána Boha bát. Bůh jim dá 50 roků dobrých a úrodných, pokojných a veselých, a vše laciné, že korec žita bude stát sedm grošů, korec pšenice 12 grošů a staročeská putna piva 2 grejcary a libra jeleního masa též za 2-3 grejcary a všeho dost budou mít. A král potáhne ve jménu Božím s vojskem svým do svaté země k pohanům a židům, Tatarům a Turkům, kteří budou chránit hrob Mesiášův a všechna svatá místa a s nimi bude bojovat plných 19 let pro víru Mesiášovu. Bude chtít tyto pohany na pravou Mesiášovu víru obrátit, a s milostí Boží dobije Jeruzalém Boží a všechna svatá místa, která za svaté budou dochována. Králi Šalamoune, vědět máš, že tam kde bude Mesiášův hrob, je strom dubový a starý. Je od stvoření světa. A až Mesiáš bude od židů umučen, ten strom uschne a tak dlouho suchý zůstane, dokud tento král pohany nepřemůže, Boží hrob dobije a obdrží. Pak u toho stromu se utáboří a kněz mši svatou bude číst a ten král svou helmu pověsí. A v tom čase se strom zazelená a rozkvete a líbeznou vůni vydá, že kdo kolem půjde, se bude podivovat, že strom je zelený.

Když však toto uvidí Turci, Tataři i židé, tak hned přijmou Mesiášovou víru. Takže víra se sjednotí a nastane jedna víra, jeden Bůh, jeden ovčín, jeden pastýř. Flavius psal o tom stromě, že má obvod 8 1/4 lokte široký. Jiné písma dokazují, že mají v něm pohani anebo Turci svoje proroctví, kde je napsáno toto: „Náš veliký prorok Mohamed předpověděl, že při modlitbě na půl hodiny nastane pomlčení.“ Přičítají to tomu, kdy ten strom se zazelená, neboť pevně věří, že nad jejich Mohameda není. Dále pak bylo předpovězeno, že až víra bude na stupni kamene tak pevná a kdo se toho dožije, tehdy země vydá ze země úrodu svoji a blahoslavený bude ten člověk, který těchto časů se dočká, neboť tehdy země vydá všechny poklady světa na světlo Boží, které od stvoření světa skryté byly. Tu dobu i pohani očekávat budou. To vše Bůh dá lidem, že v bázni Boží zase žijí a podle zákonů jeho se chovají.  

Až tento král zestárne a přirozenou smrtí zemře, zase se lidé od Boha odkloní, zapomenou jeho dobroty a začnou žít, jako jejich předci, kteří zapomněli, že Bůh jim všechny poklady světa dal. Skrze svého bohatství - pyšní, nestydatí, smilní, budou jako Sodoma si počínat. Posledního krále dostanou, který Matěj se bude jmenovat. Za jeho panování se lidé Boha úplně zřeknou. Tehdy Bůh pustí ruku svou a sešle na ně oheň, který z nebe padat bude, a lidé soudného dne se začnou bát. V ten čas měsíc i hvězdy jinak budou svítit a lidé se přece nepolepší a stále hřešit budou, až se Soudného dne dočkají, kdy litovat pak budou, čeho se před Bohem dopustili.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

?

(Jakub, 21. 1. 2011 4:28)

Ze začátku super ale od toho že se to očí kolem ČR je to hnus!

Re: ?

(Vilda, 25. 1. 2011 8:42)

Ano, mě se to také nelíbí. Bohužel se jedná o starší přepis ze slovenštiny, kde se tyto jména českých měst nacházejí. Pokud víte, která města tam správně patří, napište mi je a já je vyměním.

Re: Re: ?

( Věští se obecné principy a za zisk slova "kam vítr, tam plášť" -toto je falzifikát, historicky nepodložitelné!, 26. 2. 2018 13:46)

Re: ?

(Jiří, 30. 9. 2013 22:07)

Mohu odpovědět jen toliko,vybrala jsem jen to co se týká České republiky,je tam toho psáno mnoho jenže slovensky,některé slova jsem neuměla přeložit,jinak jsem rozuměla celkově o čem se píše ale doslovně jsem velice těžce dávala dohromady.Člověk který to psal někdy psal chaoticky a já musela přečíst celou stránku abych pochopila co tím vlastně chtěl říct.Tak že sice jak vy říkáte je to hnusné ale tak je to psáno.Neví se zda to přesně mohla Sibyla takto přímo napsat ty města v té době ani neexistovala,ale možná autor to psal tak jak to asi přibližně mohlo být.Tak si to ovšem vysvětluji já .Nevím to.