Odplata
Přišel den, kdy se i má dcerka provdala. Bydlela už ve svém, ale často nás s rodinou navštěvovala. Jednou se ale stalo, že jim to nějak nevycházelo a tak dost dlouho u nás nebyli. Když nás konečně po delší době navštívili, naše jezevčice Hepinka se mé dcery nemohla nabažit a pořád seděla jen na jejím klíně.
Tam byla spokojená. Můj manžel ji několikrát zavolal k sobě, ale Hepinka nereagovala. Tak ji vyčetl, že je to taková nevěrnice nevěrná. Ale ani to ji vůbec nerozházelo. Manžel se tedy nenápadně vytratil a otevřel potichu venkovní dveře a zazvonil. Hepinka ihned seskočila dcerce z klína a utíkala ke dveřím a štěkala jak o život. Když však viděla manžela, jak odchází ode dveří, znechuceně se vrátila na dcerčin klín. Tak manžel znovu šel a zazvonil. Hepinka seskočila, ale už od dveří obývacího pokoje viděla, že tam není manžel, tak přestala štěkat a vrátila se zpátky. Manžel to zkusil ještě asi dvakrát, ale Hepinka už ani na zvonění nezareagovala. Vždycky se jen na manžela podívala, jako že o co se to pořád pokouší. Manžel to již vzdal a tak jsme si u kávy hezky povídali.
Najednou Hepinka začala divoce štěkat a utíkala k venkovním dveřím. Manžel se zvedl a šel se podívat, kdo to k nám asi jde. Otevřel dveře a nikdo nikde. Hepinka se vracela zpátky od domovních dveří s vítězoslavným pohledem. V očích jsem jí viděla posměšek, jako kdyby říkala ,,tak a máš to".
Ať si říká kdo chce, co chce, ale ona měla smysl pro humor. Dávno jsme se tak nenasmáli .